Přehled povinností zaměstnavatele vůči zaměstnancům pracujících na základě dohod mimo pracovní poměr

První etapa změn k 1. 10. 2023:

nová povinnost rozvrhnout zaměstnanci na dohodě pracovní dobu v písemném rozvrhu
sjednocení pracovní doby a doby odpočinku (i na dohodu se bude vztahovat úprava přestávek v práci, garance nepřetržitého odpočinku. Stejně tomu je i u pracovní smlouvy).
na dohody se vztahuje i úprava překážek v práci
zavádí se právo na dovolenou a vzorec výpočtu délky dovolené
právo zaměstnanců pracujících na dohody požádat si o přechod do pracovního poměru a následná vyšší ochrana i v případě, že žádost zaměstnavatel odmítne.

Změny u dohod mimo pracovní poměr budou administrativně náročnější. Změny se nevztahují na již uzavřené dohody. Vztahují se na DPP a DPČ uzavřené po účinnosti novely Zákoníku práce. Druhá etapa změn bude s pravděpodobností k 1. 1. 2024 a třetí etapa změn k 1. 7. 2024.

Druhá etapa změn k 1. 1. 2024, zatím neschváleno:

dovolená/návaznost na nemocenské pojištění u srážkové daně.

Novela zákona č. 281/2023 Sb. schváleno

Novela zákona o dani z příjmu – zatím neschváleno

Třetí etapa změn k 1. 7. 2024, zatím neschváleno:

oznamování na OSSZ/nové limity

K 1. 7. 2024 ve třech etapách změn

Do 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele, nutno sčítat
S evidencí na OSSZ od jakéhokoliv příjmu
Při prvním limitu do 25 % průměrné mzdy bez odvodu sociálního a zdravotního pojištění prostřednictvím povinnosti účasti na nemocenském pojištění Při druhém limitu do 40 % průměrné mzdy bez odvodu pojištění – bude oznamovat OSSZ
S nárokem na dovolenou
S nárokem na zákonné příplatky
S povinností stanovení pracovních směn
Možnost uplatnit základní slevu na poplatníka - zůstává
Možnost platit srážkovou daň - zůstává
Možnost podat přiznání a započítat 15 % srážku daně – zůstává.

První etapa platná k 1. 10. 2023 podrobně:

Rozvrh pracovní doby

Zaměstnavatel má povinnost seznámit zaměstnance s rozvrhem alespoň tři dny předem. Je možné se však pro vyšší flexibilitu dohodnout i na kratší době seznámení.

Dohoda o provedení práce:

Zaměstnanec pracující na dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr stále bude mít omezené limity rozsahu práce, a to u DPP – 300 hodin ročně a u DPČ v § 76 – rozsah práce nesmí překročit v průměru poloviny stanovené týdenní pracovní doby, a to za období trvání uzavření DPČ maximálně v 52 týdnech. U DPP se do tohoto limitu 300 hodin nebudou započítávat doby náhradní, uvedené v § 348 odst. 1, kdy se bude jednat o: a) doby, kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy, b) dovolené, c) kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas, nebo za práci ve svátek, d) kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy (odměny), což znamená, že se u DPP bude počítat doba „čistých odpracovaných 300 hodin“ + navíc shora uvedené překážky pod body a)–d). U DPČ se navrhuje, že do výše uvedeného limitu se naopak budou tyto překážky v práci započítávat jako výkon práce. Poznámka: Jak patrno u DPČ bude snaha přiblížit tento pracovněprávní vztah co možná nejblíže klasickému pracovnímu poměru! Další zásadní změnou od dosavadní právní úpravy je, kdy pracovní doba zaměstnance pracujícího na základě dohod konaných mimo pracovní poměr musí být stanovena na maximálně 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Zaměstnavatel bude mít povinnost v rámci určení příslušné (příslušných) směn(y) rozvrhnout tak, aby byla dodržena veškerá ustanovení ohledně poskytování přestávek v práci na jídlo a oddech, garantování doby nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu, viz § 350a zákoníku práce, úpravy noční práce, práce o víkendu, ve svátek, případně sjednání pohotovosti, a to proto, že jim případně vznikne nárok na příslušný příplatek. Společná ustanovení o dohodách a pracích konaných mimo pracovní poměr:

určení pracovní doby (směny), a to s odkazem na „Rozvrh pracovní doby“,
přestávky v práci a případně i bezpečnostní přestávky,
doba denního odpočinku a odpočinku v týdnu
rozsah práce ne více než 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích,
práce o víkendech,
práce v noci,
dohodnutá pracovní pohotovost spolu s výší odměny,
dále překážky v práci na straně zaměstnance.

V druhé etapě, „platné znění § 77 – účinnost č. 2, pak od 1. 1. 2024 vznikne ještě navíc nárok na dovolenou.

Vždy však zaměstnavatel bude muset vést evidenci pracovní doby!

Zaměstnanci i nadále nebudou náležet náhrady cestovních výdajů a náhrady při práci na dálku. Pokud by však z předmětu činnosti zaměstnance činného na základě DPP nebo DPČ vyplývala případná nutnost po dohodě se zaměstnancem vyslat zaměstnance na pracovní cestu, nebo případně i výkon práce na dálku, lze tyto případné nenárokové složky se zaměstnance písemně dohodnout – sjednat!

Dovolená shrnutí:

Výpočet délky dovolené tedy bude záviset na:
a) délce týdenní pracovní doby zaměstnance, která u DPP a DPČ činí vždy 20 hodin týdně,
b) počtu celých odpracovaných násobků této týdenní pracovní doby v daném kalendářním roce, kdy se do odpracované doby pro účely dovolené započtou tzv. náhradní doby, kdy zaměstnanec fakticky nepracoval, což znamená doby uvedené v § 348 odst. 1 v kombinaci s § 216 odst. 2 a 3 zákoníku práce,
c) výměře dovolené podle § 212 zákoníku práce.
Zaměstnanci při vyměřování dovolené za odpracovaných každých 20 hodin vznikne právo na cca 1,5 hodiny dovolené. Výsledek se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.
Přechod zaměstnance na jeho žádost z DPP či DPČ do pracovního poměru:
Požádá-li zaměstnanec, jehož právní vztahy založené dohodami o provedení práce a dohodami o pracovní činnosti v předchozích 12 měsících v souhrnu u tohoto zaměstnavatele trvaly po dobu nejméně 180 dní, písemně zaměstnavatele o zaměstnání v pracovním poměru, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejpozději do 1 měsíce odůvodněnou písemnou odpověď.

Zpracovala: Ing. Zuzana Kovářová